Tuňákův průvodce Prahou » Staré Město

Staré Město

Staré Město Pražské bylo vždy uznáváno jako první mezi všemi městy království českého, jako hlava všech měst. Jeho historie je jiná než Malé Strany nebo Nového Města, které byly založeny plánovitě na zelené louce. U Starého Města se původně jednalo o spontáně vzniklé osídlení u obchodních cest.

Téměř souvislé osídlení se rozprostíralo mezi Pražským hradem a Vyšehradem. Významný byl brod přes řeku Vltavu, přibližně v místě dnešního Karlova mostu. Samotné město vzniklo postavením hradeb v letech 1232-34 a získáním vlastní radnice až na povolení Jana Lucemburského v roce 1338.

Když v roce 1348 založil císař Karel IV. Nové Město, které obkroužilo Staré Město ze všech stran, staroměstští měšťané měli obavy o svá práva a omezení svých privilegií. Císař Karel IV. však jeho výjimečnost potvrdil tím, že umožnil staroměstským kontrolu dvou nejdůležitějších novoměstských bran a tím vlastně jejich pravomoc ještě rozšířil.

Karel IV. měl představu, že se obě města spojí a tím vytvoří jednotné silné město. Nařídil proto v roce 1367 jejich sloučení.

Pro nepřekonatelné rozpory mezi měšťany obou dříve samostatných měst, musel však Karel IV. po deseti letech dovolit znovu jejich rozluku. K nucenému sloučení došlo až v roce 1784, kdy byla pod centralistickou taktovkou císaře Josefa II. všechna čtyři historická pražská města – Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany – spojena pod jeden magistrát se sídlem na staroměstské radnici. Nepřipojeno ale zůstalo židovské město, které bylo samostatné a tvořilo enklávu uprostřed Starého Města.

Na přelomu 19. a 20. století postihla velkou část Starého města neblaze proslulá asanace, při které bylo zničeno obrovské množství historických památek. Praha se řídila význačnými vzory své doby – evropskými metropolemi jako Paříž, Vídeň apod., kde byly zbourány historické části a nahrazeny širokými bulváry.

Naštěstí pražská obec disponovala jen omezenými finanční prostředky a tak se jí podařilo zlikvidovat pouze severovýchodní část Starého města.Ta tvořila naštěstí asi jen jednu čtvrtinu původně zamýšleného záměru, kdy měl být vybourán široký bulvár vedoucí od Letné, přes Staroměstské náměstí a navazovat na Václavské náměstí. Pozůstatkem tohoto projektu je dnes Pařížská třída. Pokud by k realizaci celého záměru došlo, byla by to nevratná devastace celého pražského středověkého jádra. Takže díky tomu, že na přelomu 19. a 20. století Praha nebyla hlavním městem, zde zůstalo na rozdíl od všech evropských metropolí zachováno téměř celé historické jádro města prakticky v neporušeném stavu.

 Dej nám lajk, sice nás to nenakrmí, ale u srdíčka nás to zahřeje

Tento příspěvek má překlad také v jazyce English.