Tuňákův průvodce Prahou » Malá strana

Malá strana

První osídlení území Malé Strany

Osídlení na území Malé Strany je podle archeologických nálezů doloženo již od Neolitu. V 8. a 9. století se na místě dnešního Malostranského náměstí nacházela slovanská hradiště obehnaná ochranným valem, která byla v místě dnešního Mánesova a Karlova, spojena s druhým břehem dvěma brody. Ty stály v místě dnešního Mánesova a Karlova mostu. Území bylo již od počátku osídlení výzamnou křižovatkou obchodních cest a jeho obchodní význam stále vzrůstal. Stavby byly v té době většinou dřevěné.

Založení Strahovského kláštera

Kamenné domy bohatších měšťanů, ale především kostely a kláštery se začínají objevovat v 10. století jako důsledek šíření křesťanství. Ve 12. století zde už byla kamenná dlažba, na celém území bylo nejméně 10 zděných kostelíků a k jeho obraně sloužila opevněná komenda johanitů (později Maltézských rytířů), Biskupský dvůr u mostu a Strahovský klášter, založený v roce 1140.

Založení Malé Strany Přemyslem Otakarem II.

Velkého rozvoje se Malá Strana dočkala v roce 1257, kdy ji Přemysl Otakar II. oficiálně založil a zasadil se o její velký rozvoj. Z této doby pochází základní síť ulic včetně dnešní Nerudovy s rozměrným obdélníkovým náměstím a kostelem sv. Mikuláše uprostřed. Král do města povolal nové osadníky z Měmecka a pojmenoval ho jako Nové Město pod hradem, později nazývané Menší Město a nakonec Malá Strana.

Pohled na Malou Stranu a Hradčany

Pohled na Malou Stranu a Hradčany

Husitské války, ničivý požár

Za husitských válek bylo město zcela zničeno a zbylí obyvatelé byli přestěhováni na pravý břeh. Teprve koncem 15. století se začalo obnovovat. V červnu roku 1541 však přišla další katastrofa v podobě ničivého požáru, který zdevastoval 133 z 211 malostranských domů a silně postihl také Pražský hrad.

Rozkvět za Rudolfa II.

Město začalo opět vzkvétat až s příchodem Rudolfa II. a jeho císařského dvora do Prahy. Ten si pozval řadu italských architektů (Ulrico Aostalli, G. M. Filippi), kteří s sebou přinesli nový architektonický styl. Původní gotické domy zničené požárem tak byly nahrazeny renesancí. Česká renesance ozdobila Menší Město štíty, vížkami, vikýři a sgrafitovými fasádami. Kladla také  důraz na rozvoj zahrad. Rozhodnutí zvolit si Prahu za hlavní sídelní město znamenalo obrovský příliv nového obyvatelstva. Bylo tedy nutné rozšířit město i za opevněné hradby.

Bitva na Bílé hoře, nástup baroka, třicetiletá válka

Porážka českých stavů na Bílé hoře v roce 1620 přinesla náboženské a národnostní perzekuce a hospodářský úpadek. Na druhé straně byla zahájena rozsáhlá stavební činnost v nastupujícím barokním slohu. Třicetiletá válka znamenala další menší úpadek, přesto však v této době vznikl např. Valdštejnský palác. Malá Strana byla vydrancována a Švédové se pokoušeli přes Karlův most dobýt i Staré Město, což se jim nepodařilo.

Moderní dějiny

Po roce 1918 se stala sídlem parlamentu, ministerstev, státních úřadů a zastupitelství cizích států. V roce 1950 byla prohlášena za památkovou rezervaci.

Dej nám lajk, sice nás to nenakrmí, ale zahřeje u srdíčka

Tento příspěvek má překlad také v jazyce English.