Křižíkova fontána – apokalyptický výjev jako z Černobylu

Komentář

Technické dílo
Křižíkova fontána


Světelnou fontánu, dnes nazývanou Křižíkova fontána, postavil český technik, průmyslník a vynálezce František Křižík v roce 1891 pro Jubilejní zemskou výstavu v Praze. Ojedinělá fontána mu zajistila ohlas i bankovní úvěry pro rozvoj jeho dalšího podnikání.

Fontána pomalu chátrá, turisty však unikát stále láká

Křižíkova fontána je stále v provozu a téměř každý den nabízí unikátní audiovizuální představení od vážné hudby s baletem až po exotiku tónů jižních krajů. Dny největší slávy už má sice tato stavba za sebou a zub času se na její podobě silně podepsal, přesto se jedná o unikát, který nenajdete nikde v Evropě. Světelnou show za doprovodu hudby vytváří 3000 trysek a 1248 podvodních reflektorů. V technickým útrobách se skrývá 50 čerpadel, která obstarávají potřebný tlak a přes 2000 metrů vodovodního potrubí.

Přesto všechno nejsem schopen říci, zda bych návštěvu sám za sebe doporučil. Hudba je reprodukovaná a vůbec ze všeho je tak nějak cítit snaha vyždímat rozpadající se skvost dokud to ještě jde. Osobně se domnívám, že se jedná spíše o zdařilou past na turisty.

Byli jste v Pripjati? Ne? Zajeďte se podívat na Výstaviště

Vůbec celý areál Výstaviště připomíná spíš kulisy  postapokalyptického filmu  o jaderné válce. Pohled na fontánu s pouťovým kolem v pozadí silně připomíná fotky z Pripjati po havárii Černobylu. Přitom je plný historických a architektonicky cenných budov a byl vybudován jako reprezentativní místo Jubilejní zemské výstavy. Vzhledem ke svému umístění v atraktivní lokalitě a ke svému katastrofickému stavu se jedná o absurditu hodnou vidění.

František Křižík jako milionář z chatrče

František Křižík byl významný český technik, průmyslník a vynálezce, který se narodil v chudých poměrech vesnického ševce. Pro své nadání byl však i bez dokončené maturity, k jejímuž složení bylo nutno zaplatit poplatek, na který neměl peníze, přijat na tehdy jedinou technickou vysokou školu ČVUT v Praze. Při škole byl však nucen pracovat. Hned v jednom z prvních zaměstnání sklidil úspěchy. Dokázal vymyslet hned několik inovačních prvků, díky kterým zdokonalil železniční signalizaci. Ta se tak stala bezpečnější, neboť nově zavedená opatření, snižovala riziko kolize vlaků.

Inspirativní cesta do Paříže, která odstartovala kariéru

Vydělané peníze mu umožnili inspirativní cestu na světovou výstavu do Paříže, kde se seznámil s tehdejší novinkou – obloukovou lampou. To předurčilo jeho další rozvoj. Obloukovou lampu, kterou se velmi nadchl, po návratu zdokonalil a stal se známou osobností. Postupně se vypracoval až na majitele velké továrny v Karlíně. Na zakázku instaloval osvětlení pro česká města, dodával dynama a elektroinstalační materiál pro elektrárny, zavedl první elektrickou dráhu v Praze a poté i první elektrickou železnici v monarchii.

Jak dopadl boj ve jménu stejnosměrného proudu?

František Křižík celý svůj život propagoval, stejně jako Thomas Alva Edison, používání stejnosměrného proudu, v němž viděl budoucnost. Postupně ale začal narážet na odlišnou koncepci střídavého proudu, kterou prosazoval jeho konkurent inženýr Emil Kolben, inspirován srbským vynálezcem, fyzikem a konstruktérem elektrických strojů, Nikolem Teslou. Jejich technický rozkol nakonec vyeskaloval během boje o významnou státní zakázku – výstavbu ústřední pražské elektrárny. Soutěž vyhrála Kolbenova firma. Pro Křižíka to znamenalo ztrátu zakázek a bankovnívh úvěrů. Byl tím zároveň nastolen směr vývoje využívání elektrické energie.


Praktické informace

Kde se nachází:
U Výstaviště 20, Praha 6
Web:
www.krizikovafontana.cz
Otevřeno:
program představení viz web
Jak se tam dostat:
metro Nádraží Holešovice -> tram Výstaviště Holešovice

Když už tu budete, můžete také navštívit

Královská obora Stromovka – oblíbený rozlehlý lesopark, kde je snad úplně všechno. Asfaltové cesty na kolo a na brusle, přírodní prašné cesty na běhání, rozlehlé travní plochy na fotbal nebo frisbee, spousta stromů na slacklinu, několik bufetů, večer v létě koncerty, rybníček s kachnami, lavičky ve stínu i na slunci, v okolí velké množství dobrých kaváren…

Mapa


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.